Veřejný prostor pro všechny? Dívky to vidí jinak
Autor: Silvia Pribulová
Veřejný prostor je součástí naší každodenní reality, je to v podstatě prostor kolem nás. Už samotným vykročením z dveří vlastního bytu nebo za bránu rodinného domu se najednou ocitáme v prostoru, který nazýváme veřejným. Veřejný, protože je určen pro nás všechny. Bez rozdílů. Měl by tedy být také inkluzivní, přístupný pro každého. Ale je tomu skutečně tak?
Standardně jsou veřejné prostory navrhovány tak, aby byly tzv. bezpohlavní – rodově neutrální. Různé stanice, letiště, nákupní centra, nebo pracovní prostory typu „open spaces“ apod. neprovádějí segregaci a neposkytují prostor uživatelům na základě pohlaví.
Ale co parky? Veřejné prostory obytných zón nebo veřejné prostory v blízkosti škol? Jsou skutečně tyto lokality navrhovány a určeny pro všechny?
Představte si dnešní den, když jste šli do práce. Nebo svůj víkend. Nebo čas, kdy venčíte svého domácího mazlíčka. Nebo, pokud bydlíte ve městě, prostě se podívejte z okna a pozorujte okolí.
Co jste viděli? Jaký byl váš obraz? Bylo tam více starších lidí, mladších, byly tam děti? Bylo tam více chodců nebo příliš mnoho aut? Byli tam cyklisté?
Nebo, dokonce, bylo tam více žen, nebo naopak mužů…?
I když to možná na první pohled není zjevné, i přes to, že žijeme ve 21. století, stále existuje rodová nerovnost. A to i ve využívání veřejného prostoru.
Otázkou je, kde a kdy tyto rozdíly začínají? Na kterou oblast bychom se měli zaměřit, aby to tak nebylo?
Obecně platí, že malé děti využívají veřejný prostor do určitého věku s pomocí dospělých. V období dospívání už většinou asistence není potřebná. Dospívající chtějí objevovat svět a být jeho součástí bez pomoci dospělých. Proto, pokud chceme, aby svět objevovali stejně, bez ohledu na to, zda jsem chlapec nebo dívka, musíme se především zaměřit na veřejný prostor určený pro děti a dospívající.
Britská nezisková organizace Make Space for Girls, která se zabývá výzkumem veřejných prostor určených pro dívky, zároveň vede kampaň, která má upozornit na nerovnost ve využívání parků a veřejných prostranství dospívajícími dívkami. V rámci kampaně poukazuje na výzkum Švédské univerzity, který zjistil, že veřejné prostory z hlediska mladistvých ve skutečnosti využívá až 80 % chlapců, ale pouze 20 % dívek.
Samozřejmě, existují rozdíly nejen věkové, ale i osobnostní, kulturní, rodinné, vzdělanostní nebo náboženské…
Co se však skrývá za tak výrazným rozdílem ve využívání veřejného prostoru? Proč najednou ten samý veřejný prostor není až tak veřejný?
Na nerovnováhu ve využívání veřejného prostoru chlapci a dívkami už v raném věku poukazuje i další výzkum holandského městského geografa Gerbena Hellemana. Ten ve svém výzkumu zaměřeném především na městský prostor upozorňuje na rodovou nerovnováhu v jeho využívání, hledá příčiny této nerovnováhy a způsoby, jak tomu předcházet.
Řekli byste, že až dvě třetiny dětí, které si hrají venku, jsou chlapci a pouze jedna třetina jsou dívky?
(Zdroj: urbanspringtime.blogspot.com/girls-in-public-space, thiscitylife.ca/post/how-to-design-public-spaces-for-girls)
